Termostatické vodovodní baterie - Jak fungují?

Technické řešení termostatické vodovodní baterie

 

Nejprve pár vět o tom, jak je termostatická baterie technicky řešena. Termostatická sprchová baterie nemá páku, ale speciální ovládací hlavice, které jsou zabezpečené proti nechtěnému pohybu. Některé jsou vybavena tzv. pojistkou, takže změna teploty vody je kdykoliv možná stlačením blokačního tlačítka. Toto zabezpečení je vyvinuto proto, aby ke změně teploty vody mohlo dojít pouze z vlastní vůle. Je to velmi bezpečné hlavně pro děti, nehrozí opaření.  

Princip termostatické baterie vychází ze základu fungování běžné vodovodní baterie. Ta má za úkol v nastaveném poměru směšovat teplou a studenou vodu. Nastavíte páčku baterie na přibližně odhadovanou teplotu, ale v případě, že se nacházíte v jiném než domácím prostředí (veřejné bazény, sauny, firemní nebo školní sociální zařízení), nedokážete dopředu odhadnout, jaká je teplota užitkové vody ve zdroji nebo jak dlouhé potrubí vodu přivádí. Další problém může nastat, když v průběhu sprchování dojde ze stejného potrubí k odčerpání vody pro jiné odběrné místo. Ve všech případech hrozí nebezpečí opaření, které odbourává použití termostatické baterie. Kromě vyloučení rizika opaření zrychluje termostatická baterie namíchání požadované teploty vody, a tím přispívá ke snižování energetické náročnosti na ohřev.

Termostatická baterie obsahuje „inteligentní“ ventil, který okamžitě reaguje na teplotu přitékající vody. Většina baterií je nastavena tak, že z nich proudí voda o teplotě 38 stupňů Celsia. Uživatelé, kteří si dopřávají teplejší sprchu, mohou na baterii využít již zmíněného blokačního tlačítka a nastavit si vyšší teplotu

 

 

Jaké jsou tedy hlavní výhody termostatické baterie?

 

Úspora vody a energie – Termostat šetří vodu tím, že požadovaná teplota vody je nastavena automaticky a nejrychleji jak to jde. Každý ví, kolik vody odteče do odpadu, než trefíte tu správnou teplotu.

Stále stejná teplota vody – Voda vytékající ze sprchy má stále stejnou teplotu,  a to i v případě, kdy si někdo v jiné místnosti pustí vodu nebo spláchne WC. Teplota vody nekolísá, ale je stále udržovaná stejná, aniž byste museli s baterií manipulovat.
 

Kde funguje termostatická baterie nejlépe?

 

Nejlepší výsledky dosáhnete samozřejmě tam, kde byste ji vlastně ani nepotřebovali. Tedy v domech a bytech, kde se dodávka teplé užitkové vody zajišťuje buď centrálním zásobováním z teplárny, anebo tam, kde si ji sami ohříváte do zásobníku (bojleru). Oba způsoby totiž dávají stabilně teplou vodu, navíc v dostatečném množství, takže baterie dostává vše, co potřebuje k bezchybné práci.

 

Kde je použití termostatické baterie sázkou na nejistotu?

 

Ovšem pozor na některé malé kotle v rodinných domech nebo i starších bytových koupelnách. V posledních patnácti letech se doslova roztrhl pytel s nabídkou malých závěsných kotlů, které jsou zároveň vybaveny malým výměníkem na ohřev vody. Je sice pěkné takto vytápět dům, ale kdo se rozhodne podobný kombinovaný kotel koupit, měl by vědět, že jeho nedostatkem často bývá jen omezený výkon určený k ohřevu vody. Můžete pak koupit i tu nejdražší baterii, ale pokud ji „nenakrmíte“, stabilně teplá voda z ní nepoteče. Proto by majitelé kombinovaných kotlů měli nastavit výkony tak, aby z něho vycházela voda alespoň o teplotě 50 °C nebo prostě otočit regulátor na maximum.

Představte si ale, že se sprchujete a někdo pustí v kuchyni horkou vodu s tím, že umyje nádobí. V tom okamžiku sprchová baterie s veškerým termostatickým komfortem končí, protože kotel není schopný dodat dost teplé vody pro obě místa najednou. A jste namydleni, do slova a do písmene.

 

Další problém přichází, když kolísá tlak. Jedná se zejména o řešení v domech, kde je voda do oběžného systému vháněna ze studny čerpadlem. Domácí vodárna pracuje tak, že čerpadlo natlakuje expanzní nádobu například na 3,5 atmosféry. Když pak pouštíte vodu, nádobu postupně vyprazdňujete a tlak klesá.

Když spadne na hodnotu 2,5 atmosféry, čerpadlo se opět sepne a opět zvedne tlak na původní hodnotu. V praxi to ovšem znamená, že při větší spotřebě vody se třeba dvakrát za minutu změní její tlak o celou atmosféru. Prakticky žádný z výrobců vám zřejmě nezaručí správnou funkci termostatické baterie, pokud se sejde více podobných negativních vlivů, už jen proto, že podmínky mohou být v každém domě různé. Bohužel zřejmě nezbývá, než zariskovat a vyzkoušet v praxi nebo najít někoho, kdo už stejnou zkušenost udělal.

 

Jaké jsou hlavní mýty o termostatických bateriích?

 

Termostatická baterie neohřívá vodu

Po otevření ventilu musí nejprve odtéci studená voda z trubek! Teprve po dosažení nastavené teploty začne termostatický článek přimíchávat studenou vodu a udržuje tak teplotu na výstupu z baterie konstantní.

Termostatická baterie pak sama vyrovnává výkyvy tlaku v potrubí v rozmezí přibližně 1 atm. (podle výrobce), je tedy mimořádně vhodná pro vícepodlažní bytové domy a všude tam kde se často střídají různá odběrná místa v rámci jednoho řádu.

 

Termostatická baterie není vhodná pro průtokové ohřívače

Toto je asi největším mýtem, šířeným převážně některými špatně proškolenými řemeslníky a různými rádoby odborníky. My se naopak domníváme, že termostatická baterie právě v kombinaci s průtokovým ohřívačem smysl má a kdo měl co do činění s nějakou starší karmou, dá nám jistě za pravdu. Je nutno se však zamyslet nad typem ohřívače a jeho nastavením. Průtokové ohřívače totiž ponejvíce fungují na principu tzv. Venturiho trubice, která spíná ohřev vody na základě dostatečného průtoku. Pokud tedy nastavíme teplotu ohřevu na maximum a pustíme vodu, termostat zareaguje tak, že příliš horkou vodu přiškrtí a pustí více studené. Čím teplejší vstupní voda bude, tím více ji přiškrtí. Průtok Venturiho trubicí poklesne a ohřev se vypne.

Takto nastavený ohřívač se bude pak s baterií prát a neustále se zapínat a vypínat. Řešením je, jak jistě již tušíte, nastavit teplotu ohřevu nižší, tak do 50°C v závislosti na výkonu ohřívače. Baterie nebude muset teplou vodu tolik regulovat a chod celého systému bude plynulý.

 

Termostatické baterii vadí vodní kámen

U neznačkových výrobků to může být i pravda, ale termostatům renomovaných značek vadí vodní kámen stejně jako jiným bateriím, ať už kohoutkovým nebo pákovým. Na co jsou však všechny termostaty náchylné, je čistota vody. Většina výrobců vybavuje své termostaty základní ochranou, například těsněním se sítky.

Pro dlouhodobé bezchybné fungování však doporučujeme ještě kvalitní centrální filtr na mechanické nečistoty. Koneckonců ochrání vám i ostatní baterie a třeba ještě napouštěcí ventil v nádrži na wc.

 

Termostatickou baterii je nutné složitě seřídit

Bezpečnostní zarážka na voliči teploty, která je již standardním vybavením snad u všech výrobců, je pouze mechanická. Termostat je z výroby seřízen na teploty obvyklé ve vodovodním řádů zemí, kde byl vyroben (zpravidla přibližně 15°C studená a 55°C teplá).

 

Velmi často takové nastavení vyhovuje, pokud jsou však podmínky odlišné, (např. 70°C z bojleru, studená voda z horského pramene) bezpečnostní pojistka nastavená na 38°C nefunguje a termostat je nutno seřídit.

 

Zvládnout by to měl každý instalatér podle návodu dodaného s baterií. Většinou se tak však neděje a řemeslník odkáže zákazníka na servis s tím, že je baterie rozbitá.